To ty
jsi ten,
co to tu kazí,
už jak tě vidí mě tělo mrazí
Ty jsi ten,
který dvě dny srazí,
to člověk se dopouští,
vždyť nedocházejí,
tak ničí život těm,
co jsou pro tebe slaví
Poroma a ničení, to tě vážně baví
Příští škodě druhých, tihle lidé zdá se slaví
Nikdo vážně netuší, jestli jsou mentálně zdráví
Když se potom něco stane,
no tak ty děláš,
že nic nevíš
Lež a výmluví, to jediné, co ty umíš
A když pak na tebe mluvím,
tak ty jen do blbaču míš
Ale spravedlnost, ho chu, nikdy neutlumíš
No tak co pak zase děláš, já ti říkám radši stát
Za všechno,
co je mi drahé,
já se stále hodlám rvát
Ať už přestanou ti lidi,
kteří to slyší tisíckrát
Další otázka je jasná, co to bude tentokrát
No tak nedělej hrdinu, já se potom musím smát
Že jsi ubojí a nudný a jen to nám můžeš dát
Nemusím ti dávat návod, však ty dávno dobře víš
Jsi v tom prostě geniální a v tom dále vstoupáš výš
Ty si zkázou všeho kolem, nič i zřív nezastavíš
Snad se jednou dozvím,
proč a na to sám i odpovíš
Všemu,
že to jasné,
dávno,
když se objevíš po blíž
Ty jsi takový,
ten člověk,
kterého nezastavím,
říš
Před tebou se neschová ani ten,
kdo má svou skriž
Ty to vycítíš, jak šelm a pak jste k němu blíž
Jsi v díž,
asi je to tvojím cílem pro všechny se stávat zkázou
Tvoje záměry a touhy se až po činech ukážou,
vím,
že je to tak,
jak chceš
A neodejdeš prázdnou,
u mě budou to pocity,
které mojim skutkům vládnou
Možná je v tobě to zlo a ty mu chceš žít vcít
Taky neplatí u tebe, že každý ruk má i svůj rýc
Nevím,
o co ti fakt jde,
ale vím,
že to chceš víc
Zkusím chvíli bojovat, no tak aspoň na měsíc