Ulici se práší, někdy déšti omývá
a za pět minut po déšti je znov vaše divá.
Přes kaluže skáču rád, když se nikdo nedívá,
kromě vzpomínek mi víc už nezbývá.
Já v letech klukovských jsem fandil prázdninám.
A jedné malej chaloupce,
kde to dodnes dobře znám,
můj děda mýval pou si bílé a v tom domku bydlel sám.
Já tam jezdíval a fandil prázdninám.
V našem spolku klukovském jsem býval předsedou,
dropili jsme hlouposti, jak jen kluci dovedou.
Ve škole pak zoufal jsem, jak dny pomalu jdou,
přišly prázdniny a jel jsem za dědou.
Já v letech klukovských jsem fandil prázdninám.
A jedné malej chaloupce,
kde to dodnes dobře znám,
můj děda mýval pou si bílé a v tom domku bydlel sám.
Já tam jezdíval a fandil prázdninám.
Jak takhle ta běží,
nikdy nezůstanou stát,
klukovský věk pomine a život vezme spát.
Městským prachem procházím a toužím častokrát,
jedt za dědou a s klukama si hrát.
Já v letech klukovských jsem fandil prázdninám.
A jedné malej chaloupce,
kde to dodnes dobře znám,
můj děda mýval pou si bílé a v tom domku bydlel sám.
Já tam jezdíval a fandil prázdninám.