Daima
Protože všechno z velké výšky zplývá,
je na tom bez pochyby krátce neptát.
Na tvářích slzy nevidí,
nikdo ho smíšem nešidí,
nečeká branit spod lidí
a zpívá, zpívá.
Tajně si na zahradě
létat zkouším,
zatím sem zvládnu jenom volný pán.
Přeletět smutek, můj, se vůbec nepokouším,
ač chtěl bych s Bohem smutku z výšky dát
a dát.
Každej to zkouší,
každej chce utéct z toho,
co ho obklopuje,
někam vysoko,
aby se na ty druhý mohl dívat z výšky.
Já to taky zkouším,
abych se neodlišoval.
Zkouším to, i když
mi to moc nejde,
i když si myslím, že...
že je to zbytečný.
Přesto...
Tajně si na zahradě létat zkouším,
zatím sem zvládnu jenom volný pán.
Přeletět smutek, můj, se vůbec nepokouším,
ač chtěl bych s Bohem smutku z výšky dát a dát.