Město píše velký román, tisíc kapitol,
píše písmem nákladňáků, písmem jízdních kol,
kliky háky, ulic nečty, v těch jen zabloudíš.
Na kraj města dej sevé stih, kde je silná mříž,
za ní uvidíš.
V řadu klecí v krásném parku skvělá obydlí,
jsou tam šelmy, hravé velmy,
jako u lidí.
O pičky jsou velké dámy, lev holk je tu král,
hlídač napít rumu dámy a pak půjdem dál.
Co bych za to dal tu žít,
málou
klícku mít zó.
Málou
klícku mít v zó.
Město píše velký román a já nejsem v něm,
nikde nemám tichej koutek a pár holejch stěn.
A tak chodím kolem sobů dlouhý čas tudlím,
ptáčci mají vždy hojnost zobu,
to jim závidím,
zkrátka nebydlím.
Ani v tomhle krásném parku jenši je zvláštný stát,
Pinky Winn ve svém černém fraku je v něm diplomát.
O pičky jsou velké dámy, lev holk je tu král,
hlídač napít rumu dámy a pak půjdem dál.
Co bych za to dal tu žít,
málou
klícku mít v zó.
Málou
klícku mít v zó.