Doma se ptají s dašílím,
pokojem v alí sedím.
Tajemný hlas tiše kvílí,
děsím je mlčením svým.
Chvěj se neznámou bázní,
já jim však neodpovím.
I když si myslí, že blázním,
tajemství zůstane mým tajemstvím.
Rád,
rád,
vymítám jábla tak rád,
mám, mám, mám na to aparat.
Rád,
rád,
vymítám jábla tak rád, rád,
vymítám jábla tak rád.
Rád,
vymítám jábla tak rád,
rád, rád,
já totiž...
Rád, rád,
vymítám děvla tak rád.
Rád,
vymítám děvla tak rád.
Rád,
vymítám děvla tak rád.
I s mojí sestřenkou Bětou
ubertat sloumá v ten čas,
kdy se jí hodiny pletou.
V tímku obcházím rás,
teď jí to připadá vhodné.
Pozvat mne v neděli k ním
a jemná moc má jim bodne.
Diskrétní tak jako s tím,
s radostí.
Rád, rád, a všichni vymítám děvla tak rád.
Mám, mám, mám na to aparat.
Rád,
rád,
vymítám děvla tak rád.
Rád, vymítám děvla tak rád.
Rád, rád, a všichni rád,
rád,
vymítám děvla tak rád.
Rád,
vymítám děvla tak rád.
Rád,
vymítám děvla tak rád.
Co říkal paní Žehrin?
Šefe, je to špatný.
Na židli do set,
návštěvou u Emy pét,
dável jí na jednou po set.
Nepomohlo ani tchet,
výchala těžce a zbledla.
Prý se s ní všechno točí,
řek se mí, aby si sedla.
Bohledla do mých očí,
kterými rád, rád, vymítám děvla tak rád.
Rád, rád, všichni rád.
Mám, mám, mám na to aparat.
Rád, rád, vymítám děvla tak rád.
Rád,
vymítám děvla tak rád.
Rád, vymítám děvla tak rád.
Rád, s radostí, rád!
Rád,
vymítám děvla tak rád.
S ráda sädu, a s cykloparakantly!
Rád,
vymítám děvla tak rád.
Rád, vymítám děvla tak rád.
Já mám takhle.