Poslouchej jak noci ubývá,
slychá když své moci pozbývá.
Odchází už není váby vák,
hladná voda skály obtéká,
hlučí rytmem zrádím odvěká,
zrádá mé srdce vyleká.
Jak stídy ráno myslí,
podvanou lásku ryzí,
zdáš se mi náhle
cizí jak král.
Jak hudší vodopád,
jen zatmil se dobře naslouchat,
aaaaa,
aaaaaa,
aaaaaa.
Tabo Opasová
Pokud budeme rovet,
