Chodí do míst,
kde kvete divizna
Kdo víc
se v ní už nevizná
Že je jí patnáct, patnáct,
patnáct pryč
Že je jí patnáct a že si píše denní
Očima hloudí,
slova nevnímá
Snad tajemnou moc léto nad ní má
Že je jí patnáct, patnáct,
patnáct pryč
Že je jí patnáct a pomoci jí není
Stačí pár slov
a hned je uražená
Dvíke už není
a ještě není žena Drzá je odmlouvá jako kluk
Hned se směje
a hned zas ani muk
Smzí do míst,
kde kvete divizna A nikdo víc se v ní už nevizná
Že je jí patnáct, patnáct,
patnáct pryč Že je jí patnáct a pomoci jí není
Stačí pár slov
a hned je uražená
Dvíke už není
a ještě není žena Drzá je odmlouvá jako kluk
Hned se směje a hned zas ani muk
Smzí do míst,
kde kvete divizna
A nikdo víc se v ní už nevizná
Drzá je odmlouvá jako kluk Hned se směje a hned zas ani muk