Jsem v koncích a možná i na začátku jsem
Nejtajnější lásko má
Vždy jsem chtěla být jen tvá
Sen, že jedenkrát budeš o mě stát
Však pouhým snem
Jiným měl jsi cíl
Čím jsi vlastně žil
Mstou a sníjen
Láskou mý jen
Můj Monte Cristo, jak mi plnou
Ty přestáváš se na mě smát
Snad mám si hledat radost jenom Tak trochu nejspíš i tvou vinou
Dík za ty vázeplné
růži Za péči tvou i pevný řád
Jen
maličkost mi hrabě dluží Jen ta třihloupá slůvka mám
Slůvka mám tě rád
Někdo však by chtěl mi
vrátit smích Ten, kdo uslyšel zvuk kláves mých
To nejasné, on mi rozumí A chápem ne
Vzplanutí je vzájemné
Vzájemné
Vzájemné
A nechci zvědčit, co v nich síní Tvá hajde dítě,
tem už není Vzdálená odplatám a vztám Když opustí tě,
co se změní Vždyť ty jsi se mnou vlastně býval sám