Milion let jsem tady byl,
než jsem se u tebe zastavil
a nikdy předtím nesměl jsem jít dál.
Hmm,
milion let jsem tady stál,
pouhý fakt,
že někdo čeká,
kde z člověka na člověka,
teď mám všechno, co jsem si přív' přál.
Hmm,
milion let jsem tady stál,
hmm,
milion let jsem se tě bál.
Neříkej mi lásko honem,
teď mě ber i s milionem,
roku,
kdy jsem o tvou příze stál.
Až se snejdem v nenávratnu,
buď si jistá,
že se zatmu,
do představy,
kterou jsem si tu hýčkal.
Milion let jsem tady byl,
někdy jsem se jí pobavil a byly dny,
kdy jsem se nezasmál.
Hmm,
milion let jsem tady stál.
A neříkej mi lásko pospěš,
najdi něco a tím mě potěš,
může to být i bezvýznamná věc.
A kousek smíchu,
kousek zlosti,
chus tvé stálé přítomnosti,
může to být půlka,
čtvrtka a vůbec.
A milion tvých váhání,
ničemu tu nebráním,
znám tvé chyby a všechny bych je brál.
Hmm,
milion let jsem tady stál.
A neříkej mi, že jsem lepší,
tebe sotva někdo převčí,
můžem dál sou soukromou hrát.
Hmm,
milion vnuků vychovat.
Hmm,
milion vnuků vychovat.
Milion stačí, to mám rád.