Pluli jsme na nový kontinent
a byla to má první plavba.
Kapitán Garibaldi
byl vysoký, vousatý, mužský,
jehož pohled vás nenechal na pochybách,
že se na něj můžete spolehnout.
A vítr,
který mě prvediv nesrazil,
z lanový na palubu,
mu pouze čehral vlasy a vous
a on tam stál.
Vážný pohled upřený před sebe,
jako by neřídil pouze loď
a neochraňoval pouze životy námořníků plavících se s ním.
Ale jako by naše loď byla sama Itálie,
vezoucí všechen svůj lid a kapitánovou
povinností nyní je dovést jej do bezpečí.
Jeho napříjmená,
soustředěná postava vyzařovala jistotu,
že se mu to podaří.
Když jsme přistáli u břehů Brazílie,
kapitán se téměř i hned po vylodění zapojil
do osvobozeneckého boje za svobodnou Brazílii.
Nebož vždycky říkal,
že diktátoři snadno najdou společnou řeč,
aby se spojili a podrobili si celý svět.
A jsme temely diktátora v novém světě?
Pomůžeme tím i národům v Evropě.
Byl jsem přesvědčen, že to, co říká,
je pravda.
Opustil jsem posádku a šel s ním.