I kdybych ze nebe ti snesl
všechnu moř a andělů chor,
i kdybych na věky ruce své
připoutal k veslům lásko,
nikdy bys nebyla mou.
I kdyby při měla ta vesla
naši loď zpět časem plou,
i kdybych při měl ta nebesa,
aby ke tvým nohám klesla lásko,
nikdy bys nebyla mou.
Do vln grobně mřím,
mám za sebou poslední mys,
byla s můjma jak na pobřeží,
jenž mne vedl zpět ze vzdálených míst.
Jsou nám neznámé úradky boží,
kdo zná účel a cíl našich cest,
proto je nejtěžší toho pokon toužíš lásko nechat žít tak,
jak sám chce.
Do vln grobně mřím,
mám za sebou poslední mys,
byla s můjma jak na pobřeží,
jenž mne vedl zpět ze vzdálených míst.
Když mne sevřeli spáry mých běsů
a já
s nimi sebil,
nad všechnou sílu světa byla v úně tvých vlasů lásku,
pro tebe lepším jsem byl.
nad všechnou sílu světa byla v úně tvých vlasů lásku,
pro tebe
lepším jsem byl.