Vstáváš a pírko přání,
tvou hlavou krouží jako listí ve větvých.
Chlad přítmí,
tě ještě brání,
najít sílu na pár kroků posledních.
Jdeš na schůzku s andělem,
co svět smíchem zachrání,
co se vrhne z kůru
na zlou noční můru
a tvý roztřesený tělo
vezme do dlaní.
Svítá
okamžik váháš, pak oknem střem hlav padá chvíle,
lehká jako první sníh.
