Bráním se do jetí,
dneska už popřetí,
na školní doby vzpomínám.
Příklady k řešení
vlastně se nemění,
a život strašně málo znám.
Život je neznámá ze všech rovnic dávných,
které jen těžko spočítám.
Bráním se do jetí,
dneska už popřetí,
na školní doby vzpomínám.
Když mi teď napoví spolužák, který ví,
že zase nevím, kud dál.
Příští jdu pro kotím,
než vůbec pochopím,
proč zrovna rovnic bych se bál.
Příklad mi nevoní,
matikář se tváří,
jak by si se mnou jenom hrál.
Když mi teď napoví spolužák, který ví,
že zase nevím, kud dál.
Kde on to neumí,
tyle jak zašumí,
nám se to taky může stát.
Kde on se neučí,
život ho poučí,
a co víc mohu bych si přát.
Když je neznavá, to vidíš jak málo,
můžeš si napit jeho hrát.
Kde on to neumí,
tyle jak zašumí,
nem tuší, co se může stát.
Dneska už potřetý
a na školní dobu vzpomínám.
Příkladů k řešení vlastně se nemění,
až život strašně málo znám.
Život je neznámá ze všech rovnic dávných,
které jen
těžko spočítám.
Dál jim se to větí,
dneska už potřetý,
na školní doby vzpomínám.
Na školní doby vzpomínám.