A mějte mi dál časíkisty, jedeme!
Končí boj a čas vítězství začíná,
už vítěz tváři sáři má.
Nastupník bude stát, jak po chvíli je sám,
nikdo z nás nevnímá.
Vždyť na jednou vítěz už má, o čem zní,
koho z nás pak sláva nezmění.
Jak to zvládat, až jí, za pust skládám pítí,
nikdo znáš mě nejvíc.
Jsem do tebe blázem, físa hál,
jsi největší vítězství, co znám.
A jen s tebou cítím se jak král,
co by hrál.
A i kdybych hrál pro prázdnej zál,
byl na kolenou a svět se smál.
To jediný vím, že tím jsem král,
že tě mám.
Ať jsem nás, ať to údí, dál jsem a tam,
má si kop, vaskáv a prám.
Říkáš klídeč a stůj, že by trůn byl jen tvůj,
tomu vráníš se sám.
Až když si jen vítězství neceníš,
až pak zám nad sebou zítězíš.
Vrť si zpátky na zem, do svých mírů co vem,
a pod blíž podívej.
Se do tebe blázem přísahám,
jsi největší vítězství,
co znám.
A jen s tebou cítím se jak král,
co by hrál.
A i kdybych hrál pro prázdnej zál,
byl na kolenou a svět se smál.
Čas vítězství bál a tím jsem král, že kem mám.
Až kdybych hrál pro prázdnej zál,
byl na kolenou a svět se smál.
A jen s tebou cítím se jak král,
co by hrál.
Se do tebe blázem přísahám,
jsi největší vítězství,
co znám.
A jen s tebou cítím se jak král, co by hrál.
A i kdybych hrál pro prázdnej zál,
byl na kolenou a svět se smál.
Čas vítězství
bál a tím jsem král, že kem mám.
A jen s tebou cítím se jak král,
co by hrál.