Jak pramenů
zpěv stříbrný,
Jen šváhu dá všem v údolí,
I vánek píseň zní,
Když duše má touhou zabolí.
Jak vodní páň,
když prostí rá,
Dá k obzorům svůj majestát,
Jak lunizář tmu potírá,
Tak konejší,
kdo má mě rád.
Jak zrození
dne svítáním,
Jak tajný
klíč vchod k hlubinám,
Jak morských dálek poznání,
Jak křídel pár,
ješt v srdci mám.
Jak vodopád,
když burá cí,
Jak nocí hřmí prout peřejí,
Tvá síla dálkou nestrácí,
V stříc vyprahlím zní nadějí.
Zní nadějí.
Dej, bože můj,
ať píseň zní,
Ať z pramenů
se zrodí chrám,
Ať v jasnou zář přejde tajemství,
Až řeku mou
přijíme oclám.