Vzpomínka na zimu zostane mi bílá,
modrá a trochu prokřehlá,
jako čerstvý vítr,
co schoulený,
proháněl se nad krajinou,
kterou mráz změnil v kamení,
o které jaro ale zase rozhází květy,
co své barevné navštívenky,
přijde čas na sněženky,
a tam,
kde jarní vody pramení,
vzejdou žluté prvosenky.
Nebe,
světlé chladnout modří,
jinou než mají ledy,
jinou než bude mít, až jara bude víc.
Pak se zima změní ve vzpomínky,
ty,
co zůstanou mi.
