Nikdy bych nevěřil,
že mě složí holka z hradu,
ale přiznávám,
jsem nakolenou,
poražený ženou na jednou.
Jen na ní pomyslím
a ruce se mi chvějou.
Nikdy bych nevěřil,
že se nedokážu bránit, ale přiznávám,
už nechci ani.
Chci zůstat poražený na jednou.
Chodím jak ve snu,
jenom vím, že musím za ní.
Nikdy bych nevěřila,
že mi srdce vezme zbojník, ale přiznávám,
už moje není.
Věci se rychle mění na jednou.
Jsem klidná, jak když čekám jen zatracení.
Nikdy bych nevěřila,
že zaujme mě floutek z lesa,
ale přiznávám,
teď chci být s ním.
Je to divné, já vím na jednou,
že v prostřed noci za mnou přijde já s ním.
Aaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaa
Pěkné místečko.
Že?
Možná trochu studené,
ale rozhodněné jako vaše ložnice.
Tak to bych neřekl.
Ta moje má 20 kilometrů na délku a 10 na šířku.
Ah.
A nad hlavou mám hvězdy.
Tak to zní zajímavě.
Víš,
dneska už mi to nedalo,
musel jsem tě vidět.
I když mi tady na hradě hrozí smrt.
Jak se jmenuješ?
Mariana.
A ty?
Robin.
Už musím běžet.
Tobě by to taky neprošlo,
kdyby tě tady chytli se zvojníkem.
Ne.
Ale zvu tě k sobě domů.
Do Sherwoodu.
Do mého domů pod hvězdami.
Příjdeš?
Přijdu.
Dnes noci.
Dnes noci.
Slibuješ?
Slibuju.
Nikdy bych nevěřil,
že mě složí holka z hradu.
Ale přiznávám, jsem nakolenou.
Věřte se, v hlednění na jednou.
Jen na ní pomyslím, a ruce se mi chvějou.
Nikdy bych nevěřil,
že se nedokážu bránit.
Ale přiznávám,
už nechci ani.
Chci zůstat pořežený na jednou.
Chodím jak ve snu,
jenom vím,
že musím za ní.
Mariano,
pan Hradu tě zve na večeři.
Cože?
Já nemám hlad.
Tak říkal,
že musíš rozhodně přijít.
Trvá na tom, je to prý důležité.
No dobrá,
ale musím ještě...
Eh?
Musím jít dnes prsy spát.
Titulky vytvořil JohnyX http://johnyxcz.blogspot.com
Đang Cập Nhật
Đang Cập Nhật
Đang Cập Nhật