Vírý pláštek rouží kolema, jde zvířet o stráh.
Strach z názoru,
strach z bolesti a strach ze ztráty práv.
Moc pocitů, nervozitu vnímám na sobě.
Pod zářivkou na lůžku ležím a žiju středově.
V noci přišly trpaslíci vokaliny do hlavy.
Dobrý den,
pane,
tak jak se máme,
nejdeme vás opravit.
V noci přišly trpaslíci vokaliny do hlavy.
Dobrý den,
pane,
tak jak se máme,
a nejdou zasavit.
Vírý pláštek rouží kolema, mě svátila třeč.
Došla odváha, došla jistota a došla řeč.
Marný sousteny a marný zdechy a marný protesty.
Dlouhej spánek v poutech a rádo umřet od cesty.
V noci přišly trpaslíci vokaliny do hlavy.
Dobrý den,
pane,
tak jak se máme,
nejdeme vás opravit.
V noci přišly trpaslíci vokaliny do hlavy.
Dobrý den,
pane,
tak jak se máme,
a nejdou zasavit.
Vírý pláštek rouží kolema,
jde z nich trochu strach.
Strach z nástrojů,
strach z bolesti a strach ze stráty prác.
Marný sousteny a marný zdechy a marný protesty.
V noci dlouhej spánek a ráno umřet od cesty.
V noci přišly trpaslíci vokaliny do hlavy.
Dobrý den,
pane,
tak jak se máme,
nejdeme vás opravit.
V noci přišly trpaslíci vokaliny do hlavy.
Dobrý den,
pane,
tak jak se máme,
a nejdou zasavit.
Děkujeme.
Ahoj, přátelé, děkujeme.
Děkujeme.
Děkujeme, děkujeme.
Máme tady písničku,
je úplně vojenný řece,
než tady teče.
Je to takové jako...
Ta řeka se totiž jmenuje Vltava.
My jí rádi jezdíme z vyššího Brodu až do Boršova.
A to je to řece,
která se v roce 2002 vylila z břehu
a přinesla nám z Budějic do Prahy pár nemovitostí.
Tak o tom je tato písnička věnovaná.
Véděl jsme tady, právě tady a teď tobě.