Za oknem vítr tiše zpívá, své zvláštní songy bez rýmu, ty songy, které v srdci zvučí a pláčí s tezkem podzimu.
Za oknem vítr tiše zpívá, pro všechny lásky lidiček, pro ty, co mají k sobě blízko a loudí přízeně hvězdiček.
Ve stejnou chvíli, ve stejnou noc, na měsíc tisíc očí hledí, že patří k sobě se nikdy nedozvědí.
A vítr dál pro přátelé a lásky své písně proměn zpívá, pro básníky a snílky, pro dívčí srdce sniva.
Za oknem vítr tiše zpívá, své tiché písně bez rýmu, ty songy, které v srdci zvučí a voní krásou podzimu.
Ty songy, které v srdci zvučí a voní krásou podzimu.
Má duše bloudí ulicí, kde znal jsem každý kámen, už dávno v těle nebydlí a se všim je teď ámen.
Těch trochu výhod, které mám, mě tady liší od lidí, já vidím je jak na dlani, z nich nikdo mě tu nevidí.
Mě hloupé strastiny její a láska je mi k smíchu, jsem jako čistý smutný sníh, co zčernal v prostřed hříchu.
U modrých dveří vázne krok a duše tiše sténá, vizitka stejná jako dřív a na ní jiná jména.
A tak jdu radši nocí dál, kam všechny duše chodí spát, já navždy přece odešla a nevracím se pro kaba.
U modrých dveří vázne krok a duše tiše sténá, vizitka stejná jako dřív a na ní jiná jména.
A na ní jiná jména.
www.arkance-systems.cz