Sto let všechno víte,
říkali vám, vzpamatuj se pro Bůh.
Jábel byl váš přítel,
volali jsme na vás z mělkejch hrobu.
Miliony duší krvácejících u vašich dveří.
Každej z vás moh' tušit,
že má jednou věřit, dvakrát měřit.
Ukázali jsme vám,
kde všude jsou ostroví gulák.
V rejku předu levá
jedinej dar generaci nula.
Přeborníci vlahaní,
moudrý stáří,
co si je nevzpomíná.
Neumíte ani mluvit o své malicharných vinách.
Sto let všechno znáte,
slyšeli jste výstřely a pití.
Jábel vás svým hnátem objal a pak objednal vám pití.
Nebylo tak pozdě,
volali jsme na vás z mělkejch hrobu.
Vězni lezli po vzdech,
nesvalujte to na těžkou dobu.
A děti vašich dětí,
marně za vás uklízej tu špínu.
Vynášej to smetí,
dusíte, i když váš čas minul.
Normálně se mstíte,
ve volbách zazdáte hlas těm grázlům.
Sto let všechno víte,
škodu libí závisláci na zlu.
Sto let všechno víte,
říkali vám vzpamatuj se pro bůh.