Vyšla luna bílá,
nedá lidem spát.
Vode vřima milá,
roztřásl mě chlad.
Zmáčala mi šaty rosána hloží,
vode vřima milá
pro lásku boží.
Dohořela svíčka,
vlamen z komírá,
luna vená víčka, sen mi zavírá.
Ty se nocí touhláš a mně se chce spát.
Nebuď mě moje milí,
jestli mě máš rád.
Jo,
u sousedů mají svíček dost a dost,
na dveře otvírají,
když zavítá host.
Chceš-li spát, tak spysi do dne bílého,
ale nemysli si,
že máš milého.
