V šálku voní horká káva,
rád by jsi měl klidný den.
Vyzpečenk však pokyn dává,
souřadnice v ní máš jen.
Do minuty musíš zůru, tohle není žádnej sport.
Spěch zání každou úru, když odpouštíš...
Ať je teplo a neboleje, vstoupáš zůru do mraku.
Jinak vítr v zádech přeje, než být opět zázraku.
Vdále vidíš nad silnicí od sanitky modrou zář.
Dole oči čekající ty však neznáš jejich tvář.
Jejich tvář...
Jejich tvář...
Zvuk rotoru nad krajinou, volací znak kryštok 6.
Minuty jak týdy plynou,
když se k zemi musíš snést.
Každý život na rozcestí, druhou šanci mnohy má.
Když se k času přidá štěstí a vrtulník to si dá.
Táhle práce je spíš dřinou a nehraje mnohdy fér.
I když modré mraky plynou,
nemají vždy správný směr.
Až uvidíš nad obzorem, vzpěchající temný stín.
Nesmí to být sáska s bohem,
i když je času míň a lín.
Zvuk rotoru nad krajinou,
volací znak kryštof 6. Minuty jak týdy plynou,
když se k zemi musíš snést.
Každý život na rozcestí,
druhou šanci mnohy má.
Když se k času přidá štěstí a vrtulník to si dá.
Zvuk rotoru nad krajinou,
volací znak kryštof 6. Minuty jak týdy plynou,
když se k zemi musíš snést.
Každý život na rozcestí, druhou šanci mnohy má.
Když se k času přidá štěstí a vrtulník to si dá.
Zvuk rotoru nad krajinou,
volací znak kryštof 6. Minuty jak týdy plynou,
když se k zemi musíš snést.
Každý život na rozcestí, druhou šanci mnohy má.
Když se k času přidá štěstí a vrtulník to si dá.