Obalům,
rádi nastoupá,
a můj ***
ve hodě mizí.
A já jenom teď doufám,
že řeká mi ho dnes neodcizí.
Můj ***
roky tu stojí,
je mým srdcovým společníkem.
A teď na střiše svojím jsem nepřipraveným trosečníkem.
Dále vo, napravo,
slyším tě,
vlhavo,
vstát nenechalas nic.
Na břehu do Prahy až vodvodil vis.
Pomalům,
hladi nastoupá,
a můj ***
tiše odplouvá.
A já jenom teď doufám,
že cesta nebude nekonečně dlouhá.
A tak dnes opouštím přístav,
kde jsem dost řil
a na řeku se díval.
A ta teď
odnáší mě z místa,
jako bych nebyl.
Jak bych nebyl,
kotvů do přehlída.
Na levo,
napravo,
slyším tě,
vlhavo,
vstát nenechalas nic.
Na břehu do Prahy až vodvodil vis.
Na levo,
napravo,
dívej se,
jsme na to,
vstát už neudílíš nic.
Na břehu do Prahy až vodvodil vis.
Já už to vím,
že cesta bude dlouhá.
Proto se nedivím,
že se už vyplouvám.
Že se s tohle cíl do světa vydávám.
A všem ostatním ze středy zamávám.
Ze středy zamávám.