Šel jsem dlouhou cestou a málo jsem spal,
vítr odvál město
o pár nocí dál.
Okna jako plásty z kamenělých včel,
ne já nejsem pásník, když kůli ní jsem chtěl.
Pro ní
zvedal se vítr,
zas a zas,
a já tisíckrát v tomhle městě
jsem jí hledal.
Vím, že jsem získal
jen pár dalších ztrát.
Vítr vzal nám
tu huninocí
a dní,
co vítr vzal nám.
Vítr nám sny odnáší,
vítr nám sny odnáší,
vítr nám sny odnáší.
Však vítr, vítr nám sny odnáší,
vítr nám sny odnáší,
vítr nám sny odnáší.
Kde je dál?
Těžko hledám slova,
snad mi rozumíš,
město vítr odvál,
byli jsme tu my.
Co nestojí za nic, co nám bere klid?
Čokoliv je kmání, kromě toho, co chci mít.
Pro ní hledal jsem píseň,
ztrácel hlas a svou roli hrál v tomhle městě.
Z haslých okem víc než jsem získal,
nám vítr vzal.
Vítr vzal nám tu huninocí a dní,
co vítr vzal nám.
Vrátí se sní,
vítr nám sny odnáší, vítr nám sny odnáší,
vítr nám sny odnáší.
Vítr nám sny odnáší,
vítr nám sny odnáší,
vítr nám sny odnáší.
Vítr nám sny odnáší,
vítr nám sny odnáší,
vítr nám sny odnáší.
Však víc,
co vítr nám vzal nám,
vítr nám sny odnáší,
vítr nám sny odnáší,
vítr nám sny odnáší.