Všechno se odehrává na mrazu,
nejlépe na zrušené zastávce.
A někdo musí přijít k úrazu,
jeden si musí zahrát na dravce,
ten druhý do jehněte vžyje se,
bez hlesu počká, až to odnese.
Večer jak vyvětraná peřina,
nabídne nocleh ve svém náručí,
bezedná agonie začíná,
nejdřív tě zlomí, pak tě umočí,
vezme ti *** i cid i naději,
a pak už bude jenom blběji.
Nevěříš, že by se to mohlo stát,
že láska vyšší, než-li pohoří,
na věky věků může přetrvat,
že na to nejsou žádní doktoři,
že je to pech, jak lásky trvají,
že člověk nemá ji, když hledá ji.
Stojíš jak vytesaný z kamene,
jsi v jiném světě v jiném století,
a je ti z toho na nic néžené,
a srdce se ti možná rozletí na tisíc pruhovaných achátů,
a pak už nastane čas návratu.
Všechno se odehrává na mrazu,
všechno se odehrává na mrazu,
nejlépe na zrušené zastávce,
a někdo musí přijít k úrazu,
jeden si musí zahrát na dravce,
ten druhý doje hněte v žiě se,
bez hlesu počká, až to odnese.