Čím se mi blíž,
tím víc tě ztrácím
Víš, že je to blázní chtít měnit člověka
Sotva něco získám, už znova utíkám
Do města bez lidí, kde se procházím jen já
Kde ztrácím pocit,
že to všechno kolem je jen hra
Že vztahy nejsou cihly, co pořádně nejtvar
Je taky na vršujem, nikdo nechce skončit sám
Ze životstovky milování pamatuju si jen málo
Jsem vůbec normální, když teď cítím prázdno
Víš, jak jsme se smáli, já teď jsme apatický
Skeptici mi tvrdili, že tak to končí vždycky
Načpej talé romantik, když to má stejný koncert
A každý další představení je ten samej koncert
Je to zvláštní chvíle,
když srdce dobře ví,
že není žádný příště,
hlava to přiznat neumí Ať jsou naše sliby,
že spolu budem navždy,
láskom nevzdávám to,
i když jdeme k zemi
Čas odzvál to pryč, já nenašla k tobě
klíč Obíhá mi den za dnem obrazy z rozbitých stěn Neuměl jsi mi lhát,
sama chodím teď spát v střelmínkách
Vždyť je sále hledám
Chceš mě,
cože,
už možná ne,
prostě nebudu jedinej chlap v tvým životě
Mám tě pořád pod kůží jak černý znamení,
ne každej je tak stále jako čáry na dlaních
Hrajem pek se,
co hledáme správnej obraz k sobě,
dva slušní lidi,
stejně mám teď pocit,
že je pozdě
Pořád jsem si říkal,
že chci být chlap,
co jde rovně,
věk usmání,
jak člověk nalhává sám sobě mocně
Pohlal jsem strategii,
protrápit se na dno,
hlesal jsem pomalu,
viděl květiny vadnout
Dávat nebo brát,
říkám to častokrát,
jsou i vztahy zkouška,
jak ních dobře neobstát
I když si přiznám, že si teďka nevim rady,
pořád si to ty, pro koho otevřu svý rány, lásko
Pro koho otevřu svý rány
Vás čas odzvál popryt, já nenašla k tobě klíč
Bývá mi den za dnem obrazy z rozbitých stěn,
neuměl jsem lhát,
sama chodím teď spát,
co mím,
kááááák,
tě stále hledám
Chcem být jako ptáci na nebi,
svobodní,
ale jak když spolu žijem v kleci,
co odpovíš?
A ty nevíš,
želíme paradoxu,
já to vím,
teď neúčtu,
tohle pro mě nebyl cíl
Vedou cesty lidský kroky,
nebo lidi volej cesty,
je to o osudu,
nebo o mý vůli osud změnit?
Hodně otázek,
mý odpovědi,
z odpovědnost není to,
čeho se právě bojím,
právě bojím,
právě bojím
Vás čas odzvál popryt,
já nenašla k tobě klíč Bývá mi den za dnem obrazy z rozbitých stěn,
neuměl jsem lhát,
sama chodím teď spát,
co mím,
káááák,
tě stále hledám
Neuměl jsem lhát,
sama chodím teď spát, co mím, káááák,
tě stále hledám
Čas odzvál popryt, já nenašla k tobě
klíč Bývá mi den za dnem obrazy z rozbitých stěn,
neuměl jsem lhát,
sama chodím teď spát,
co mím,
káááák,
tě stále hledám