550 levdců ve službách RAF se nikdy z války nevrátilo domů.
Pod britským praporem se vzbudil český lev, z oblaků zněl hlas nedělných zvonů.
Střem hlav sem padal dolů a čas šel pospátku, když zázrak přišel na poslední chvíli.
Kdo vedl stroj a nechal přežít posádku? Kdo vděl, když hřmělo a dál nezbyly síly?
Pana Mária Mostínská, ukrytá v medailogu, když obrátím svou mysl k ním, tak slyším cichot zvonku.
Jen víra duši obrátí snad jediné, co zpívá, když za mořem se budí den, o domově se zpívá.
Věříš, že mě ochránila víra?
Čas šel jak stád do koní, dnes jenom vzpomínám a věřím, že mě ochránila víra.
Spitfire se chvěl, já zůstal zcela sám, divný tlak mě dodnes u srdce zvírá.
Pětset padesát let psu už stoupá na hostým a zdá se, že mi z hůry přejí štěstí.
Jsem s vámi kamarádi a vy se mnou, to já vím, jenom tak další den se vzbudím bez bolestí.
Pána Mária, hostícká, ukrytá v medailovku, když obrátím sloumy srodní, tak slyším cinkot zvonku.
Jen víra duši obrátí, snad jediné, co zbývá, když za mořem se budí den, o domově se zpívá.
Pána Mária, hostícká, ukrytá v medailovku, když obrátím sloumy srodní, tak slyším cinkot zvonku.
Jen víra duši obrátí, snad jediné, co zbývá, když za mořem se budí den, o domově se zpívá.
Pána Mária, Pána Mária.
www.arkance-systems.cz