Z hraního kudobění
spadla šavle na kamení
a na plotu obodál,
koutráno kokrál.
Podél cesty,
všude zmaru,
koni běží.
Víc už jaru potokne se,
zbytky ledu jenom já.
Milovat už nedovedu.
V rukách
smrtka letí za rozbřezku.
S hrstkou dětí potokne se,
zbytky zimy jeho tvář.
Zhrůstá
do hlíny, rovnou.
Rozrázil, vyrazil z jeho sas.
První dešť přikryl mu husta.
Všichni kaprdi,
všichno zahledí jen já.
Podél cesty,
těžká děla,
bajonety.
Tvá těla potokne se,
trochu krve srdcem tvým.
Tekla prvek.
Podél cesty,
vlasy smáčí, rozcuchne.
Od bodáčí voda nese, jeho slavu jenom já.