Jako pírko se nést,
jako stín, co se líně plíží,
tebe zastiše v touzes vést,
zbavit vězením říží.
Jako ryby se třít,
jako měch, co se válek zříká,
jako on prostě pouze být,
rány hluboko skrýt.
Jako lev, co jen dlouze zývá, v duši pohodu mít,
jako ten,
co si po ráno zpívá,
s modrou oblohou jít.
Jako koně se pást,
tam, kde pastvený sluncem sídí,
věčné z lodě je lásky mást,
dýchat jen touto chvílí.
Řekou, jak lodě plout,
krájet hladinu v lídnou přijdi,
v zlé temboty si v trávě zout,
je na dnes se mě prout.
Jako lev, co jen dlouze zývá, v duši pohodu mít,
jako ten,
co si po ráno zpívá,
s modrou oblohou jít.
Jako pírko se nést,
jako stín, co se líně plíží,
tebe zas tiše v touze svést,
z duhy naděje plést.
Đang Cập Nhật
Đang Cập Nhật
