Na zimu si zamkli jdu, naposledky v lesou sedu
i růže jsou ukrytý bez listy
Pak se schová do mraku, bez naděj, opak zázraku
smět se vedvou a v obětí líp pochopí
Jenže co se schová, to se postrací
Proto jsou zámky otevírací
Noc je ukrývá, dennou se nedívá, jak smí
a ráno jim odletí
Tadadadada
Každý chvíli můžou spát, tam kde se nechce nikdo vtát
Kde není nutný říkat víc, než nic
Pak přiloží do kamen, ruku v ruce půjdou ven
Smět ten už je nechytí v nebytí
Jenže co se schová, to se postrací
Proto jsou zámky otevírací
Noc je ukrývá, dennou se nedívá, slova spoutaná, sněným veďkaná
Chodí po špičkách a denn se nedívá, jak smí
Protože stovců se jednou musí dolů
a každý dveře, když se musí otevřít
Tě co nejsou a májí, tak budou spolu
A vítr v sobě nosí bezvětří
Protože stovců se jednou musí dolů
a každý dveře, když se musí otevřít
Tě co nejsou a májí, tak budou spolu
A vítr v sobě nosí bezvětří
Noc je ukrývá, dennou se nedívá, jak smí
A vítr v sobě nosí bezvětří
A vítr v sobě nosí bezvětří
A vítr v sobě nosí bezvětří