Být blíž silám rozednění,
když se bez hvězdnou noci mám dát.
Kráčím cestou zapomnění,
tam, kde zázemí dáme zas řát.
Tak jak já věříš v údely snů,
kde se zázraky dějí a duše má zdí.
Tak jak já ležíš v náručí dnu,
kde se víčka nám chryjí a hoří nám klín.
Strádám, volám po vzrušení,
kletby nad srdcem, kde vládne mraz.
Dávné tiché rozechvění může zálek zazrátit nám nás.
Tak jak já věříš v údely snů,
kde se zázraky dějí a duše má zdín.
Tak jak já ležíš v náručí dnu,
kde se víčka nám chryjí a hoří nám klín.
Být blíž silám rozednění,
když se pokouším zas klidně spát.
Vírou mnohé člověk změní,
když se dávám, tak neboj se brát.
Tak jak já věříš v údely snů,
kde se zázraky dějí a duše má zdín.
Tak jak já ležíš v náručí dnu,
kde se víčka nám chryjí a hoří nám klín.
Tak jak já věříš v údely snů,
kde se zázraky dějí a duše má zdín.
Tak jak já ležíš v náručí dnu,
kde se víčka nám chryjí a hoří nám klín.
Kde se víčka nám chryjí a hoří nám klín.