Není tak složitý se zbláznit,
zasyknutej tam, kde nemáš být.
Teď našeptává temný hlas,
dělali jsme se mu na pospas.
Tě hlasy otočit ty stránky,
se k první kapitole vrátit.
Tu naivitu dejchám zas,
a mezi tím už těkal čas.
Musím jít dál mez tebou,
v krucích montáh,
mesečím dál víc,
nechám tu sem spálenou.
Ať lehnem popelem, už to k nás nehoří.
Musím jít dál mez tebou,
v krucích montáh,
mesečím dál víc,
nechám tu sem spálenou.
Ať lehnem popelem, už to k nás nehoří.
Uprostřed nekonečný dálky,
co mám teď v sobě, přiznávám ti.
A na mý city se dá prách,
co býval s náma na hvězdách.
Vzpomínky schovám do opálky,
stačí jen jedna, dvě zápálky.
A schoříš mi přeto, či mám.
A schoříš mi přeto, či mám.
Musím jít dál mez tebou,
v krucích montáh,
mesečím dál víc,
nechám tu sem spálenou.
Ať lehnem popelem, už to k nás nehoří.
Radši to všechno spálit,
než říct to,
co nemá být.
Radši to všechno spálit,
všechno,
všechno to spálit.
Musím jít dál mez tebou,
v krucích montáh,
mesečím dál víc,
nechám tu sem spálenou.
Ať lehnem popelem, už to k nás nehoří.
Musím jít dál mez tebou,
v krucích montáh,
mesečím dál víc,
nechám tu sem spálenou.
Ať lehnem popelem, už to k nás nehoří.