Ne mám hlas, jako zvon, ten krásně zpívá, jasný tón, paritón, to nejsem já.Úsměv ***, jeden tam, některá i zívá, s klátem kyn, manekín, to nejsem já.S kytarou se občas krajem touhlám, nestívám pro přeplněný sál,neskutečným snům k dětským touhám, rozumím a tak jsem neprohrál.Loukám řekám lesům, vo*** potokům a stráním,oblakům co plují jasně bodrou oblohou.Šelám pilným, před kterými pokorně se zkláním,zpívám jenom tak, ať vím, že tleskat nemohou.Nemám hlas, jako zvon, to už vlastně víte,chlap jak ***, bílý chrup, to nejsem já.Ten můj hlas každý čas nepatrně skříbe,erbový skak, ale kdepak, to nejsem já.S kytarou se občas krajem touhlám, nestívám pro přeplněný sál,neskutečným snům k dětským touhám, rozumím a tak jsem neprohrál.Loukám řekám lesům, vo*** potokům a stráním,oblakům, co plují jasně modrou oblohou.Čelám pilným, před kterými pokorně se zkláním,zpívám jenom tak, ať vím, že tleskat nemohou.Loukám řekám lesům, vo*** potokům a stráním,oblakům, co plují jasně modrou oblohou.Čelám pilným, před kterými pokorně se zkláním,zpívám jenom tak, ať vím, že tleskat nemohou.