�Mám to, co jsem chtěla, dělám jen to, co bych mělaPoslouchám ty řeči znova, prázdný věty, další prázdný slovaVšechny oči na mě zaserány, jako z dělaČím víc lidí kolem sebe mám, tím více cítím ozaměléVždycky, když jdu k tobě trochu blížZavřu oči, ty se ke mně zády otočíšUž dlouho čekám, ne to znameníTicho předpouří a pořád se nic neměníUuuu, uuuu, uuuu, uuuu, uuuu, uuuu, uuuu, uuuu, uuuuUuuu, uuuu, uuuu, uuuu, uuuu, uuuu, uuuu, uuuu, uuuuČtyři píry stěny, jedno postel naše tělaA mý srdce takhle tepat, jsem tak rychle nikdy neslyšelaRáno jsem na další scéný, další dramaVšechno hezký mezi náma, to už jsem dávno zapomnělaVždycky když jdu k tobě trochu blížZavřu oči, ty se ke mně zády otočíšUž dlouho čekám na to znameníTicho předpouží a pořád se nic neměníUž dlouho čekám na to znameníVždycky když jdu k tobě trochu blížZavřu oči, ty se ke mně zády otočíšUž dlouho čekám na to znameníTicho předpouží a pořád se nic nemění