Seštěváná lada a klukovská čest,
Po cizích zahradách nutí mě lét.
Musím jít po alejích
a to sám,
Nejraději
sám se mnou ***,
Vám jen rád vzpomínat,
Proč jí tráva pí,
To a má neviná.
Řeště se objeví a začnou hned růst,
A s nimi úsměvy řešových úst.
Musím být u rohlík řek,
S třešním pít řešovým, Sám se mnou ***,
Vám jen rád vzpomínat,
Proč jí tráva pí,
To a má neviná.
Sám se mnou ***,
Vám jen rád vzpomínat,
Proč jí tráva pí,
To a má neviná.
Krev,
pak se rádím,
Vám milá vzpomínat,
To se stává,
Nejlepší rodiná.
