Stůj,
leť ty slzy, které sládnou
Stůj,
jde o chvíli mimořádnou
Spřít mi na svět vchází
v zácných příchozích
V čemu jde vstříc, bože, snad mu tu nic nehrozí
Stůj,
i ty prostý kolem jdoucí
Zář
náhle vzešla ze tmy tmůcí
Dívej,
na svět vstoupil
zázrak člověčí
Křikem dal znát, že chce snídat a spát v bezpečí
Ten právě příchozí, žádá své,
žádá své,
jen slůvko hřejivé,
chlaskavé
Ten právě příchozí, žádá kout,
vlídný kout,
v němž moh by ulehnout, spočinout
Měl by zdál ho dosit na rukou i vézt do školních cít
Ten právě příchozí,
chce žít
Stůj,
ty, kdo děti v nouzi výdáš Stůj,
i ty za ně odpovídáš
Keš nám všem je výzvo,
tríze veliká
Keš nikdo z nich za náš společný hřích nepiká
Ten právě příchozí, žádá své,
žádá své,
jen slůvko hřejivé,
chlaskavé
Ten právě příchozí, žádá kout,
vlídný kout, kde moh by ulehnout, spočinout
Měl by zdál ho dosit na rukou i vézt do školních cít
Ten právě příchozí,
má žít