Klára se probudí
co dávno přeci ví, že jim veliká láska končí.
Tát začal s ní.
Už je těžká láska.
Už je těžká.
Už brzo bude ráno.
Už slunce vychází.
Už zem se otočí.
Už brzo budou pálit
svou fotografii
nad jejich postelí.
A až ji budou pálit,
sotva si pomyslí,
ten kdo je uvidí,
že jim veliká láska končí.
Tát začal s ní.
Už brzo bude ráno.
Klára se probouzí
a Karel vedle spí.
Byl od půlnoci vzhůru.
To Klára jasně ví,
jak si ho prohlíží.
A řekla by mu ráda,
co je to za štěstí.
A že už nesniží.
A že už nesniží.
To jen veliká láska končí.
A že už nesniží.
Tát začal s ní.
Tát začal s ní.
Tak se čel s ním
Tak se čel s ním
