Kolikrát mi slzy stekaly po tváři down,
myslel jsem si,
že jsem na dně,
napadlo mě,
že to vz***.
Kolikrát jsem myslel,
že už nedokážu znova vstát,
slaný slzy bez naděje,
když jsem nevěděl,
co ***.
Vstál jsem na rozcestí,
přišel jsem si,
že jsem navše sám,
jen já jsem si mohl pomoct,
nikdo,
jenom já.
Sebrat se a vstát,
nikdo kolem neměl tušení,
co právě prožívám,
nikdo nemohl ani tušit,
kolik naloženo mám,
kolik kilo měl ten kříž a jak dlouho jsem ho táh' na zádech,
stále jizvy z toho mám.
Taň za hříchy, přešlapy a chyby, co jsem udělal.
Jsou to slzy moje síla,
moje hrdost je můj pát,
jsou to sleby tvoje vina,
moje radost dvězná zářt,
jsou to chyby moje cesta,
moje víra chutí dál,
jsou to činy tvoje slova,
moje touha znovu vstáv.
Jsou to slzy moje síla,
moje hrdost je můj pát,
jsou to sleby tvoje vina,
moje radost dvězná zářt,
jsou to chyby moje cesta,
moje víra chutí dál,
jsou to činy tvoje slova,
moje touha znovu vstáv.
Nevíma, co si o mě pomyslej ostatní.
Přeset nebreče, já přesto cítím slzy, přetím.
Na Majko dostřílim jako z pozy, přetím.
Ostatních byl smotanej feluzi,
teď kasno kamoji,
pravdři kryjou sád na šádný půzy.
Jsou to slzy moje síla,
moje hrdost je můj pát,
jsou to sleby tvoje vina,
moje radost dvězná zářt,
jsou to chyby moje cesta,
moje víra chutí dál,
jsou to činy tvoje slova,
moje touha znovu vstáv.
Jsou to slzy moje síla,
moje hrdost je můj pát,
jsou to sleby tvoje vina,
moje radost dvězná zářt,
jsou to chyby moje cesta,
moje víra chutí dál,
jsou to činy tvoje slova,
moje touha znovu vstáv.