Strach mi šepcá, že nejsem pro sebe tá prává
Fakt
Srdci mám prázdno, chybí mi most
Chci někam patřit,
chci cítit víc,
bolesti bylo už dost
Řekni mi, jenže co když láska je jen horský vtip
Oči mám plný otázek a snů, já vím
Hledám ten pocit,
co zahřeje v chladu,
sem jen stím v zercadle bez hlasu
Nejúnej si,
potřebuji vědět,
že nejsem na dně sama tu
Chci cítit dotek,
co spálí můj strach,
chci slyšet slova,
co nejsou jen prach
Ve mně tam, kde láska žije dál,
nechci být sama,
chci cítit žár
Bojím se pádu, bojím se tmy,
ale víc mě děsím,
že nebudu tvá nikdy,
tak prosím
Řekni,
že to tak není,
že láska nejsou jen prázdný sníny
Noci jsou chladný,
myšlenky řvou,
vím,
že mě slyšíš,
tak proč milčíš tmou?
Moje srdce bíje,
ale zní jak ozvěna,
chci někoho,
kdo se mnou bude až do rána
Strach mě smírá, říká nečekej, ale já čekám
To, když láska je někde blíž, než se zdá
Potřebuji vědět,
že nejsem jen sníh,
co rozstáje dřív,
než najde svůj klid
Chci cítit dotek,
co splálí můj strach,
chci slyšet slova,
co nejsou jen prach
Ve mně tam, kde láska žije dál,
nechci být sama,
chci cítit žár
Bojím se pádu, bojím se tmy,
ale víc mě těsí,
že nebudu tvá nikdy,
tak prosím,
řekni,
že to tak není,
že láska nejsou jen prázdný stíny