Bývali časy,
kdy mne všude zvali,
I když jsem přišel sám a bez pití,
Jenže pak roky do běhu se dali,
A mladá léta ta nikdo nechytí.
Mýval jsem známých, co se bavit znali,
Mýval jsem přátel jistě víc než dost,
Jenže pak roky do běhu se dali,
A ze mne stal se časem podmítaný host.
A
roky běží a slova z hrtů plynou,
Den za dnem tiše sedá se mnou v pokoji,
Noci jsou koně,
co letí nad krajinou,
A pamětí zvy,
co čas nezhojí.
Prošel jsem cesty,
co za obzor vedli,
Bezkonce bývala i letní bez časí,
Zažil jsem noci,
kdy hořeli ohně,
Jenomže věk i ohně uhasí.
Procházím čísla,
ta, co ještě zbyla,
Co ještě zapsané mám ve svém diáři,
Oblakaj douh a mají barvu lila,
A jenom chvíle už mi zbývá dostáří.
A roky běží a slova z hrtů plynou,
Den za dnem tiše sedá se mnou v pokoji,
Noci jsou koně, co letí nad krajinou,
A pamětí zvy, co čas nezhojí.