I feel numb
I've never felt so lost
But I guess my own path is what you wait for
Občas jsme hozený někam, kde nechcem bejt
Cejtíme se tam sami
Myslíme na bohy,
měníme hodnoty,
hledáme nahoru schody
Chceme to vypnout,
všechno to vypnout a znova začít od nuly
Borčí se skály,
padají nám na hlavu věci,
co pálejí nám plány
Hledáme východy,
zvatený nápady,
co hned za závhnem sami
Milion myšlenek,
milion míst,
kde bysme tak rádi byli
Všechno to smili,
vylili,
vypli,
změnili životy,
vyběhli v naději ven
A znova to začali od nuly stavit až pomraky Běžíme proto,
co chceme,
občas spadnem,
ale jde o to,
když vstanem
Jestli to necháme zahnat nás do kouta,
sfouknout ten tlamen Hlavní je koukat se do předu a vidět to světlo,
najít ten smysl jít dlouhěji
Nikdy se nevzdat a nikdy neřít,
že nemáme na to pak s mohem
I feel numb,
I've never felt so down,
but I guess my own path is what you're waiting for
Odmala viděl ten život a přijímal ty karty,
bez možnosti volby Všechno to padalo,
padalo dolů,
ne,
ho osud jak bomby Všechno se měnilo,
ničilo během sekundy další momenty
Táta smídel,
připiva s vodkou,
máma prášky na nervy Netrvá dlouho,
vodí už segru do školky a zpátky ze školky Všechno se hroutí,
on ale mlčí,
maká na sobě
Jak nikdo hvortuje,
učí se dvě,
školy jsou pro něj málo,
nic není daleko
Táta to nezvládl,
rozhodl se odejít sám a nechat jen prázdno
Mámu pak odvezli,
nemohla pochopit,
proč se to stalo,
všechno tam zbylo,
na něj to spadlo
Přišel o tátu mámu, dělal pak málo, dospíval sám
I když teď mlčí,
tak já chápu to všechno a už vidím to světlo
A už slyším tím tu sílu,
už jsem pochopil cestu
Co jsem nechápal dlouho, teď mám svoji
rodinu a dávám jim všechno
I když prošel to peklo,
tak dávám jim všechno
I když prošel to peklo,
tak dávám jim všechno
To je to, co se čekáš
To tak jako pára na kory,
hranice limity nahoru sami,
zvedáme ze země naše osudy
A už slyším tím,
že jsem nechápal dlouho,
teď mám svoji rodinu a dávám jim všechno
A už slyším tím,
že jsem nechápal dlouho,
teď mám svoji rodinu a dávám jim všechno