V zácní páni zavínač bán,
zvláštní příběh zaspívám vám.
V ránou madrického chrámu proudí průvod svatepčanů,
venku jásá muzika,
nevěsta však naříká.
V ránou madrického chrámu proudí průvod svatepčanů,
venku jásá muzika,
nevěsta však naříká.
Dívka pláče, nemám chuť žít v tmoucím hrobě, bude mi líp,
vím, proč mi mou lásku vzali,
můj hox nelíbil se králi,
mi líbě zíb žaláři a mě táhnou k oltáři.
Vím, proč mi mou lásku vzali,
můj hox nelíbil se králi,
mi líbě zíb žaláři
a mě táhnou k oltáři.
Bílý závoj nechci mít dál,
v přísném chrámu svléknu ten cár,
prý si mám zít Matadora,
ten se těší příznit dvora,
ten si žije v hedváví,
že je hňub, to nevadí.
Prý si mám zít Matadora,
ten se těší příznit dvora,
ten si žije v hedváví,
mě však vůbec neváví.
Přísahám na andělský kurz,
stokrát lepší je přítel můj,
není chlap, kdo býka s kolí,
pravý muž zápasí s voli a sám v boji s běsilem stojí proti přesile.