Vždyť víš, že každou z chvil, kdy se usmíváš,jak kouzlem z ulic žalšet a tmu smíváš.A stíny v bouře náhle míjí nás.Vždyť víš, že každou z chvil, kdy se usmíváš,na tvářích kolem tvá radost ulpívá.Ač pod mrakem je, slunce vyjde zas.Nosíš zbraň o síle stejný a molův, co míváš jít.Co zasáhne-li tvou hruď, víš, že bude ti líp.Stejně tak my můžem mířit, užít síly svejch tětiv.Nabij úsměv, mys a pal, pak stane se div.Vždyť víš, že každou z chvil, kterou se usmíváš,Vždyť víš, že každou z chvil, kdy se usmíváš,jak kouzlem z ulic žalašet a tmu smíváš.A stíny v bouře náhle míjí nás.Vždyť víš, že každou z chvil, kdy se usmíváš,na tvářích kolem tvá radost ulpívá.Ač pod mrakem je, slunce vyjde zas.Jak král s vojníků svým lukem,můžeš dávat víc, než brát.Kolem nás, když houstne zlost, prostě stačí se smát.Ať si třeba všem zaplázná, oháněj se tě divou.Realitě barvy dáš, tím zaše divou.Vždyť víš, že každou z chvil, kdy se usmíváš,jak kouzlem z ulic žalašet a tmu smíváš.A stíny bouře náhle míjí nás.Vždyť víš, že každou z chvil, kdy se usmíváš,na tvářích kolem tvá radost ulpívá.Ač pod mrakem je, slunce vyjde zas.Víš, že to v sobě máš, víš, že to v sobě máš,víš, že je něco v nás, co dá nám síly.Víš, že to v nás, co dá nám síly.Víš, že to v nás, co dá nám síly.Posměšky na hradi.Víš, že to v sobě máš, víš, že je něco v nás, co dá nám síly.S smíchem, co zahřeje svět.Víš, že to v sobě máš, víš, že to v sobě máš,víš, že je něco v nás, co v krátký chvílirozpustí na srdcích let.Vždyť víš, že každou z chvil, kdy se usmíváš,jak kouzlem z ulic žalašet a tmu smíváš.A stíny bouře náhle míjí nás.Vždyť víš, že to v nás, co dá nám síly.Vždyť víš, že každou z chvil, kdy se usmíváš,na tvářích kolem tvá radost ulpívá.Ač pod mrakem je, slunce vyjde zas.