Vedle v domě bydlí skromně mladší blondýna,
má sedm černejch jezevčíků, vračí do vína.
Sedm černejch jezevčíků, výdám den co den,
venčití se u patníků kolem lucén.
Sedm černejch jezevčíků, sedm jejich jmen.
Pondělí má ucho křivý, útelí se tomu diví,
středa kosti kůže hledá, čtvrtek žerely stonoše,
pátek podobá se soše,
sobota je zlej,
když ta je.
Neděle je potměšila, bykle by jen potměšila,
sedm černejch jezevčíků, po osmim je jenom díra,
sedm černejch jmen,
sedm hříchů, sedm zvychů,
jako psílky do kaslíku, sem jim podoben.
Pořídím si čtyři chrti a půjdu se venčit s nimi,
až se uvenčíme k smrti,
jaro,
léto,
podzim,
zima.
Sedm černejch jezevčíků a vychrtlá blondýna,
kdo je zná, ten nemá kliku,
jejich jména proklína.
Neděle je potměšila,
bykle by jen potměšila,
sedm černejch jezevčíků,
po osmim je jenom díra,
sedm černejch jmen,
sedm hříchů, sedm zvyků,
jako psílky do kaslíku, sem jim podoben.
Pořídím si čtyři chrti a půjdu se venčit s nimi,
až se uvenčíme k smrti,
jaro,
léto,
podzim,
zima.
Sedm černejch jezevčíků a vychrtlá blondýna,
kdo je zná, ten nemá kliku,
jejich jména proklína.