Mí starý sadko je můj denník,
na klopě stopy kečupu.
Hlavně mi nový nekupuj.
Vzpomínáš si,
ta divná hátka na lodi.
To je ta díra pod cigáru,
co jsem od tvý slozy hasil.
Hlavně ho nesmíš vyhodit.
Možná už po mě netoužíš.
Možná mám daleko eleganci.
A skloň to sako si zaslouží,
dostat druhou šanci.
Možná jsem hodně ztratil scény.
Kdo zlý a dobrý vytříjí.
Kdo řekne hele,
ešte ujde a hodí lásky v obnošených do pontejnerů na lidi.
Mí starý sadko je můj denník,
až Bůh mě vezme za klopy.
Nechci, ať skončí v popelnici.
Je na něm všechno, co už není.
Třeba to někdo pochopí.
Možná už po mě netoužíš.
Možná mám daleko eleganci.
A skloň to sako si zaslouží,
dostat druhou šanci.
Možná už po mě netoužíš.
Možná mám daleko eleganci.
A skloň to sako si zaslouží,
dostat druhou šanci.
Možná už po mě netoužíš.
Možná mám daleko eleganci.
A skloň to sako si zaslouží,
dostat druhou šanci.
Možná už po mě netoužíš.
Možná mám daleko eleganci.
A skloň to sako si zaslouží,
dostat druhou šanci.
Druhou šanci.
Dostat druhou šanci.
Druhou šanci.
Dostat druhou šanci.