Výtrvané prázdnotou
krev zaschla,
jizvy zůstanou
Ale co,
když meč utichne?
Co zbydé, rytíři bez války,
jen samota,
bolest a stesk
Prošel jsem ho vždy,
prošel jsem svět
Mluvím už jenom s tmou,
nyní mě kroky vejhou zpět
Každý z nich páchne ohněm sírou
Ženy jsem
znal jen v cizích postelích
Těla bez ména,
*** beze snů
Bez lásky, bez něj,
bez citů veškerých
Jen jedna mě chtěla válka za krvavých dnů
Rytíři bez války, k čemu je ti štít?
Komu dáš srdce,
když bitvy skončily?
Znal jsem jen krev,
však víc chci mít
Lásku s tou jsem k roky míly
Ale když zavřu oči k plamení
Vidím tvář a plášť a modrý vlas
Je to sen
a nebo znamení
Vyjími srdce poprvé,
snad už nastal čas
Rytíř bez války, jak vlk co smečku opustil
Hledá proč žít,
když už tolik okusil
Nikdo mě nelíbál až na ten sen,
kde z ohně vstala
ta nejkrásnější žen
Páchne popelem
a přece voní Možná mě volávěš,
možná jen sním Ale v tom snu
jsem nebyl sám
Rytíř
Rytíř bez války, k čemu jediš tít?
Komu dáš srdce,
když bitvy skončily?
Znal jsi jen krev,
však víc chceš mít
Lásku sníš se tvé kroky míly
Rytíř bez války, k čemu
jediš tít?
Komu dáš srdce,
když bitvy skončily?
Znal jsem jen krev,
však víc chci mít Lásku sníš se tvé kroky míly
Rytíř bez války,
jak vlk co smečku
opustil
Hledá proč žít,
když už tolik okusil
Nikdo mě nelíbál,
až na ten sen,
kde spohně vstala ta nejkrásnější žen