Ptám se marně nebe, proč se nedá dvakrát žít,chtěl bych ještě jednou stejnou cestou světem jít.Všímal bych si krásy, co jsem tenkrát nevnímal,mazlil bych se s tebou a znovu tě objímal.Vrátil bych se zpátky, abych mohl lidem říct,život to je láska, nad ní není nikde víc.V ulicích bych zdravil slunce, déšť a dívčí smích,hospůdky a stromy, přátele a první sníh.Chtěl bych ještě jednou stejnou cestou světem jít.Ptám se marně nebe, proč se nedá dvakrát žít,zapomněl bych píchu, řekl, že se omlouvámza ty horské věty, co jsem někdy říkal vám.Pozdě člověk pozná pro marninou šanci svou.Od andělů zpátky na zem lidé nemohou.
