Ty,
na kterých mi záleží,
od sebe v bázni odháním.
Ty, s kterýma chci v lásce žít,
ty, který rám vleklou vánkou,
ty, který doufám ochránit,
ty, hrůzám vystavím
a zradím, zraním věrnej cit,
o kterým léta sním.
Proč se vráním, když mi přísahám už?
Proč cítím sebe i v obětí,
i v
měšným obětí.
Proč se vráním,
když přísahám už?
Vykoubí mě zbrokletí,
proč chystám v zábětí svůj nůž.
Těm,
který se mi přiblíží,
se od té chvíle zapírám
a odmítáním oblížím,
tě po nichž nejvíc doufím.
I nejčistší hned pošpiním a krásný zohavím,
a pláču, pláču kvůli nim,
pak pláču kvůli nim.
Proč se vráním, když mi přísahám už?
Proč cítím sebe i v obětí,
i v měšným obětí.
Proč se vráním,
když přísahám už?
Vše vykoubí mě zbrokletí,
proč chystám v zábětí svůj nůž.
Proč se vráním, když mi přísahám už?
Proč cítím sebe i v obětí,
i v měšným obětí.
Proč se vráním,
když přísahám už?
Vše vykoubí mě zbrokletí,
proč chystám v zábětí
svůj nůž.