Hraje hudba
Umlká a štěstí zdá se na dosah i blíž.
A po školské písně hrajem zásním,
se píšeme pěknou řádku dní.
Dalších stále tích budou hodně,
pásní listovat a číst v našich evangelích.
Už vím, jak zlé je ztrácet přátelé,
zlá toť chvíle je.
Vám lho stejno,
že jíte tělo mé.
Vám lho stejno,
že víno mou je krví.
Tak *** ten chléb, toť tělo mé,
a víno krví je mou.
Vzpomeň slov mí jakmile začneš jíst a pít.
Vzpomeň slov mí jakmile začneš jíst a pít.
Stejnosti vaše tváře hostí,
kam jsem to jen oči dál.
Zkulisností hadí, jeden z vás mě zradí,
druhý za přepůj jde dál.
Nestojím vám, chceš-li, za zlámanou krešli.
Nestojím vám, chceš-li, za zlámanou krešli.
Nestojím vám, chceš-li, za zlámanou krešli.
Nestojím vám, chceš-li, za zlámanou krešli.
Nestojím vám, chceš-li, za zlámanou krešli.


Je jen málo času, hořkou pravdu vi***.
Petr ten mě za přepštěpl lidí.
Jeden z vyvolených otočí se v zády,
v zápětí mě zradí.
Z krají krapnou chvíli, ty víš dobře kdo znáš.
Máš-li málo síly?
V zády se to poznáš.
Že to jít tak běžoš.
Ty si to snad uzeješ.
Ať se ptají jiní.
Nevíš, proč tak činím.
Bordám dnes v tebou.
Ty lháře si ji dáš.
Vždyť mi si to uzeješ.
Kdybych zůstal zde, tak bych zhátil tvoje plány.
Tvé plány.
Jaký jsi had, jaká jsi bež, jaký jsi hlubák.
Nechci tě znát.
Běž!
Krapení a způsobění z nás zní.
Já bych týden vídět uvádí.
Pozdní chodina, vlastní náhle.
Úplná a štěstí z nás to tak dostat neví.
A po školské písně hraje.
A hraje zázim.
A slížeme v jednou žádný.
Dalších starých dní budou pásny.
Místo namažtíc našich nebat tělí.
Máš, co si zasloužíš.
Co bys si snal hávat dnes.
Zbuzuješ jen lítost.
A sám to nejlíp víš.
Zhasl náři dál, jsi jen troska vlastních snů
a nulac na všechnu, jsi na lomenáů
Někdo, nikdo z nás ti musí zlomit vás
a udat tě jak River Hella, dokud máme dřív
Tak běž, už čekají, tak běž, už na tebe čekají
Všechno se ti s rukou vymklo, čím je to čím
Dá, že se tě v čem si chybil, sám odpovím
V ideálech utápěl se s tím, toč tím
Právení a spousty denních strastí
Já i ty ve víně utápí
V pozdní hodinách vlastních náhled
Umlká a štěstí zdá se na dosah i blíz

A po štolské písně krajem zásní
Zemí šeme pěknou řátu knih
Dalších stáv letí budou vázní
Listovat a číst našich nebadějných
Což nikdo se mnou nevyčká
Petr, snad Jan
Zbývá pár chvil do zítřka
Zůstal jsem sám