Proštělit chtělo-li se tělo stromů větvé ulomitProštělit chtělo-li se tělo stromů větvé ulomitA slunce růže vysázelo ze soucitu z jabloníStála tu na louce široké a svým stínem přišla vhodKdo mohl vědět před rokem, že z ní bude hrokA možná má to taky být a možná neTo teď pro nás skryté zůstaneJsi jenom přísly dnešní noci bezedneJsi jenom pokušení, jsi další pokušenímeMohyle jedné lásky v naději někdo do kořenů vrylKdyž dvě jména na provázcích na její větve pověsilPod štíhou jmen, pod štíhou bytí volá stále o pomocModlí se za nás a přežití za každou další nocA možná má to taky být a možná neTo teď pro nás skryté zůstaneJsi jenom přísly dnešní noci bezedneJsi jenom pokušení, jsi další pokušeníA možná má to taky být a možná neTo teď pro nás skryté zůstaneJsi jenom přísly dnešní noci bezedneJsi jenom pokušení, jsi další pokušeníwww.hradeckesluzby.cz